|
|
Domácí vzdělávání v České republice a Chilské republice: komparativní studie legislativy, kontrolních postupů ověřující výsledky žáků a motivace rodičů pro domácí vzdělávání
Duchoňová, Denisa
Předložená bakalářská práce se zabývá komparací domácího vzdělávání v Česku a Chile. Cílem bylo porovnat zvolené země v jejich legislativním nastavení domácího vzdělávání, v kontrolních postupech ověřujících výsledky této formy vzdělávání, a také porovnat motivace rodičů, jež je vedly k volbě tohoto způsobu vzdělávání jejich dětí. Podklady pro komparaci stanovených znaků byly získány rešerší dostupné literatury v českém, anglickém a španělském jazyce. Motivy vedoucí rodiče k volbě domácího vzdělávání získané z literární rešerše byly navíc doplněny o ilustrativní případovou studii. Studie proběhla formou polostrukturovaných online videohovorů se dvěma respondentkami, které mají přímou zkušenost s domácím vzděláváním svých potomků. Každá zastupovala jednu zvolenou zemi, tedy první byla z Česka a druhá z Chile. Odpovědi na výzkumné otázky byly shrnuty ve zhodnocení shod a rozdílů porovnávaných znaků pomocí klasifikační stupnice. Průměrné vyhodnocení všech komparovaných znaků bylo ohodnoceno jako dobré, což značí, že zvolené země jsou ve zkoumaných oblastech částečně shodné a částečně rozdílné. Výsledná hodnota výstižně zachycuje vzájemné vztahy porovnávaných znaků u komparovaných jednotek, poněvadž obě porovnávané jednotky, tedy Česká republika a Chilská republika, mají v oblasti domácího vzdělávání svérázná specifika. Zároveň se však vyskytují i značné shody, především v oblasti motivů rodičů pro volbu domácího vzdělávání, kde je míra shody prokazatelně nejvyšší.
|
|
|
Domácí vzdělávání pohledem učitelů a ředitelů základních škol
Koňařík, Martin ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šťastný, Vít (oponent)
diplomové práce Domácí vzdělávání pohledem učitelů a ředitelů základních škol Vytvořil: Martin Koňařík, 9. července 2023 Diplomová práce se zabývá domácím, neboli individuálním vzděláváním. Teoretická část vymezuje základní pojmy, popisuje prvky této edukační reality a vzájemné vztahy mezi nimi. Věnuje se stručně vývoji domácího vzdělávání a způsobu jeho legislativního zakotvení v České republice. Zmiňuje důvody, pro které rodiče tuto alternativu volí a popisuje, jaké vzdělávací styly při výuce svých dětí používají. Pozornost je pak zaměřena především na kmenové školy, v kterých musí být domácí školáci ze zákona zapsáni. Tyto školy pracují s žáky v individuálním vzdělávání různými způsoby, mají na ně odlišné požadavky, liší se od sebe počtem žáků, léty zkušeností s nimi a mírou jejich podpory. Ta může spočívat v častém on-line kontaktu, pravidelných konzultacích, zasílání výukových materiálů a nebo pouze v povinném přezkoušení jednou za půl roku. Praktická část popisuje přípravu, průběh a výsledky rozsáhlého dotazníkového šetření mezi řediteli a učiteli škol, které se věnují žákům v individuálním vzdělávání. Výzkum mimo jiné odhaluje, že jsou ředitelé škol s legislativní úpravou domácího vzdělávání převážně spokojeni, tam, kde tomu tak není, jsou předloženy konkrétní výhrady. Ředitelé se také...
|
|
|
Domácí vzdělávání
VOSTŘÁKOVÁ, Helena
Studentka se ve své bakalářské práci bude zabývat tématem domácího vzdělávání. V teoretické části práce budou vymezeny základní pojmy domácího vzdělávání, jeho průběh, počátky a vývoj. Autorka bakalářské práce se zaměří i na problematiku spojenou s legislativou domácího vzdělávání v České republice, pravidly a podmínkami, za nichž může být domácí vzdělávání realizováno. V praktické části se autorka bakalářské práce zacílí na samotné rodiče, kteří praktikují domácí vzdělávání, a bude zjišťovat důvody, na jejichž základě se rozhodli pro tuto formu vzdělávání. Zároveň za pomoci rozhovorů bude zjišťovat také přednosti či nedostatky domácího vzdělávání z pohledu dotazovaných rodičů. Autorka práce se bude pohybovat především v kvalitativním výzkumném designu.
|
|
| |
|
|
Domácí a komunitní vzdělávání
VĚTROVCOVÁ, Natálie
Práce se zabývá problematikou alternativních forem vzdělávání, konkrétně domácím a komunitním vzděláváním. První část práce objasňuje klíčové pojmy a pojednává o soudobých teoriích výchovy. Dále pojednává o výchově z hlediska filosofie a snaží se o zachycení podstaty výchovy. Dále popisuje rodinu jakožto výchovného činitele a její funkce ve výchově. Tímto způsobem je v práci popisována i škola a její funkce ve výchově. Práce zde hovoří o prvostupňovém vzdělávání. Druhá část je věnována alternativním formám vzdělávání, a to individuálnímu vzdělávání. Objasňuje tento pojem a popisuje domácí a komunitní vzdělávání ve světě a v České republice. Dále práce uvádí kladné a záporné stránky těchto forem vzdělávání. Poslední kapitoly se věnují problematice socializace dětí v rodinách, ve kterých jsou děti vzdělávány doma.
|
|
| |
|
|
Motivace rodičů k unschoolingu v kontextu self-efficacy
Krajcová, Romana ; Kostelecká, Yvona (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou unschoolingu, konkrétně se zaměřuje na motivaci rodičů k volbě tohoto netradičního a svého druhu radikálního přístupu ke vzdělávání a výchově dětí. Hlavním cílem práce bylo zmapovat, jaké specifické důvody vedou rodiče k volbě unschoolingu, a také jaké faktory je u této volby udržují navzdory možným potížím. Volným teoretickým rámcem zkoumání byl Bandurův koncept self- efficacy. Zajímal nás i vývoj motivace v této oblasti. Ke zkoumání tématu byla použita kvalitativní výzkumná metodologie, metodou sběru dat byly hloubkové polostrukturované rozhovory, které byly následně analyzovány za použití tematické analýzy. Výsledky šetření ukázaly důležité motivy, které vedou české rodiče k volbě unschoolingu a také podpůrné faktory, které je motivují v něm pokračovat. K důvodům pro volbu unschoolingu se řadilo například vymezení vůči škole, potřeby a zájmy dítěte, přání dítěte a další. Tzv. udržujícím faktorem byl zejména pocit pohody v rodině a spokojenost dítěte. Motivace byly následně zasazeny do konceptu self-efficacy a ukázala se jeho velmi silná provázanost s motivací v této oblasti. Ve vývoji motivace se ukázal jasný trend směrem k radikalizaci názorů a následně i přístupu ke vzdělávání s postupující délkou praxe unschoolingu. Téma unschoolingu je v...
|
|
|
Alternativní forma domácího vzdělávání
Pecharová, Klára ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
PECHAROVÁ, Klára. Alternativní forma domácího vzdělávání Praha, 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky. Diplomová práce se zabývá problematikou individuálního (domácího) vzdělávání v České republice. Má za cíl představit alternativní formu v přístupu k domácímu vzdělávání, kdy je realizace převedena do vzdělávacího spolku. V teoretické části se práce věnuje vymezení základních pojmů a přiblížení zmíněné problematiky. Dále objasňuje legislativní přístup a porovnává s dalšími přístupy k individuálnímu (domácímu) vzdělávání v českém i zahraničním kontextu. Stěžejní část práce je zaměřena na představení možnosti domácího vzdělávání prostřednictvím vzdělávacího spolku. Výzkumná část práce se soustředí na zpracování této problematiky z pohledu zákonných zástupců. Jako metodu výzkumu práce využívá kvantitativní analýzu dat, získaných formou dotazníků vyplňovaných rodiči žáků na individuálním (domácím) vzdělávání, kteří navštěvují vzdělávací spolek KT 19 z. s. Tento výzkum je doplněn rozhovorem s pedagogickými pracovníky, kteří působí ve vzdělávacím spolku. Hlavním přínosem pro speciálně pedagogickou teorii a praxi je vhled na přínos komunitního vzdělávání jako alternativní formy individuálního (domácího) vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Domácí vzdělávání
Urválková, Karolína ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá domácím vzděláváním. Teoretická část vymezuje základní pojmy domácího vzdělávání, historii, vývoj a legislativu domácího vzdělávání. Další část definuje komunikační strategie a spolupráci, která probíhá mezi rodiči a školou. Praktická část diplomové práce je zaměřena na komunikaci a spolupráci mezi rodiči a školou. Tato část se opírá o informace získané prostřednictvím dotazníků pro rodiče a rozhovorů s ředitelem, pedagogem a rodičem o jejich zkušenosti. Cílem práce je vyhledat a popsat zkušenosti s domácím vzděláváním z hlediska spolupráce rodiny a školy, soustředit se na komunikační aspekty této spolupráce a pojmenovat problémy, které mohou nastat. Výsledky vyhodnocení dotazníků a rozhovorů jsou zaznamenány ve vyhodnocení výzkumných otázek a předpokladů. KLÍČOVÁ SLOVA Domácí vzdělávání, individuální vzdělávání, vzdělávání v domácím prostředí, komunikace, spolupráce
|
host ::
RSS.